
S istotou môžem povedať, že väčšinou plačem, alebo mi je do plaču z malicherností. Ľudia plačú kvôli láske, stráte milovaného človeka.. Dá sa povedať, že plač je súčasť života.

Plačeme z rôznych príčin, niekedy nám len niečo spadne do oka a niekedy sme smutní. Prčo teda plačeme? Ako je to s plačom? Čo vyvoláva plač? Smútok? Či snáď úskosť? Alebo niečo úplne iné? Neviem. A kto to vlastne vie?
Keby ste sa spýtali nejakého vedca, asi by vám povedal, že oko sa musí prečistiť od nečistôt. Z časti to je pravda. Plačem keď mi niečo spadne do oka. Plačem keď si vytiahnem šošovky. Ale to je len "plač". Nie je to ten skutočný, plný emócií.
Pri čom plačem ja?
Keď sa v niekom, alebo v niečom veľmi sklamem. Napríklad keď som sa v podstate 5 rokov pripravovala na talentové skúšky, ale nakoniec som sa tam nedostala. Bola som z toho dosť nešťastná. Keď zomre niekto kto je môjmu srdcu veľmi blízky. Keď viem, že môj sen môže byť len sen. Alebo keď mi niekto neuveriteľne veľmi chýba. No je tu ešte jedna možnosť na ktorú si teraz vzpomeniem- keď som nahnevaná, rozčúlená a "vzteklá".

Comments
jáse musim přiznat že mě dotane k pláči každá maličkost! docela mě to štve ale když se vybrečím jsem pak více v klidu. :)
Já zase pláču jen při věcech, které se mě opravdu dotknou. Nerozpláču se jen tak. Tohle mě docela štve :// Plakala jsem ale třeba u Little things u Harryho sóla <3 To Niallovo mě pak úplně dorazilo
Já si třeba ráda někdy zapláču - pomáhá mi to. :) I když to někdy příjde zničehonic když usínám a přemýšlím. Ale je pravda, že mě dokáže rozbrečet i úplně maličkost, to asi ty hormony..
Já jsem hodně citlivej člověk. Hlavně co se týče rodiny - dokáže mě rozbrečet opravdu každá kravina.